Nejvýznamější rozdíl je v množství jídla, tedy energie z něj přijaté, a ve zdrojích této energie. Člověk získává energii ke svému životu z živin. Zejména je to ze sachariů a tuků, někdy i z bílkovin, které ovšem k tomuto účelu slouží okrajově. Pro přehled si upřesníme, co vlastně ony základní živiny jsou a z čeho je lze získat.

  • Sacharidy - ve stravě dětí je přijímáno nejvíce energie právě z nich. V jejich jídelníčku plní proto velmi důležitou roli. Přijímány jsou především ve formě škrobu z obilovin, brambor, rýže, luštěnin a výrobků z nich. Mezi sacharidy patří také cukry. Cukry jsou však velmi rychle vstřebatelné látky, které při nadměrné konzumaci podporují vznik nadváhy a obezity. Poskytují totiž velké množství energie v krátké době a tu není mnohdy ani u aktivního dítěte vždy možné spotřebovat.

Z čeho tedy přijímat sacharidy u dětí? Zejména z obilovin, brambor, těstovin, rýže, pečiva (u větších dětí i celozrnného), z luštěnin v dobře stravitelné úpravě, z ovoce a zeleniny. Rostlinné zdroje sacharidů také obsahují vlákninu, což je rovněž nepostradatelná složka dětského jídelníčku, přesto, že jí má být mnohem méně, než v jídelníčku dospělých.

  • Tuky – jsou to velmi energeticky bohaté látky. Poskytují téměř dvojnásobek energie než sacharidy a proto je jejich nadměrná konzumace u dětí velmi často spojena s výskytem obezity, ale i dalších komplikací, jako je například vysoká hladina cholesterolu. Ta je však spojena s konzumací živočišných tuků, kterých je obvykle v jídelníčku dětí zbytečně mnoho. Obecně se doporučuje zvýšit příjem tuků rostlinných oproti živočišným. Rozhodně není na místě tuk z jídelníčku dětí vylučovat. Je totiž také zdrojem látek nezbytných pro správný vývoj dítěte. Jsou v nich rozpuštěny vitamíny A, D, E a K a jsou zdrojem cenných Omega 3 a 6 mastných kyselin. Ty si lidé nedokáží sami vytvořit a jsou tedy závislí na jejich příjmu ze stravy. U dětí je jejich příjem nezbytný například pro správnou činnost nervové soustavy a vývoj mozku.

Zdroje tuků – velký podíl přijímáme ve skryté formě – v mase, mléčných výrobcích, ořeších atd. Pro děti jsou vhodné rostlinné oleje, máslo, kvalitní rostlinné pomazánové tuky. Věčný rozpor, zda je pro děti vhodné máslo nebo raději margarín nemá jednoznačnou odpověď. U zdravých a aktivních dětí není důvod máslo z jídelníčku vyřazovat – obsahuje hodně vitamínu A a D. Ovšem jeho střídání s rostlinnými margaríny je vhodné pro zpestření a obohacení jídelníčku.

  • Bílkoviny – jsou rovněž živinami, stejně jako sacharidy a tuky, ovšem na rozdíl od nich nejsou bílkoviny primárně využívány jako zdroj energie. Jedná se totiž o látky stavební a proto je jejich příjem v dětství nezbytný v dostatečném množsví. Zdroje bílkovin mohou být jak rostlinného (obiloviny, luštěniny), tak živočišného původu (maso, mléko, vejce). Jejich rozdíl je ve složení. Plnohodnotné bílkoviny najdeme pouze v živočišných zdrojích. To ovšem neznamená, že konzumace těch rostlinných není žádoucí. Pestrý jídelníček obsahující dostatek bílkovin z různých zdrojů dokáže naplnit nároky dětského organizmu na správný růst, obnovu tkání, obranyschopnost atd.

Z čeho přijímat bílkoviny – kvalitní maso včetně hovězího, telecího a vepřového (obsahuje nezbytné železo), mléko a výrobky z něj – ideálně polotučné, vejce, u větších dětí lze doporučit i luštěniny, ale pozor, lepší jsou prolisované nebo mixované.