Co je foodshaming a proč nám škodí
„To vážně sníš tohle všechno?“ „K večeři by to chtělo spíš něco lehčího.“ „Víš, že je tam samý cukr?“ Podobné poznámky se mohou zdát nevinné. Někdy jsou míněné jako starost, jindy jako vtip. Přesto mají společné jedno – hodnotí jídlo druhého člověka. A právě tomu se říká foodshaming.
Co je foodshaming
Foodshaming je situace, kdy někdo kritizuje, zesměšňuje nebo hodnotí to, co jiný člověk jí. Ať už jde o výběr potravin, velikost porce, způsob stravování nebo tělesnou hmotnost.
Může mít mnoho podob:
• komentáře k „nezdravému“ jídlu,
• poznámky ke kalorické hodnotě,
• hodnocení těla v souvislosti s tím, co dotyčný jí,
• zpochybňování výživových rozhodnutí (např. vegetariánství, bezlepková dieta, redukční režim).
Často se odehrává nenápadně… u rodinného stolu, v práci, na sociálních sítích. A právě proto nám může připadat vlastně úplně běžný. Nezávadný. Ale to je daleko od pravdy.
Proč nám foodshaming škodí
Výzkumy z oblasti psychologie výživy opakovaně ukazují, že stigmatizace v souvislosti s jídlem a tělesnou hmotností vede spíše k opačnému efektu, než si lidé myslí. Studie publikované v odborných časopisech (např. Appetite nebo Health Psychology) potvrzují, že lidé vystavení foodshamingu častěji zažívají epizody přejídání, vyšší hladinu stresu a zhoršené vnímání vlastního těla. Kritika tedy obvykle nevede ke „zlepšení návyků“, ale ke zvýšení psychické zátěže. I když to tedy na první pohled může působit jako nevinná poznámka, vůbec to tak není.
1. Narušuje přirozený vztah k jídlu
Když je jídlo spojeno se studem, aktivuje se stresová reakce organismu. Zvyšuje se hladina kortizolu, která může ovlivnit chuť k jídlu i ukládání energie. Paradoxně tak může kritika vést ke zvýšenému apetitu nebo k cyklu „omezování a přejídání“. Člověk pak nejí podle signálů hladu, ale podle emocí – ze strachu, z napětí nebo z potřeby mít situaci pod kontrolou.
2. Zvyšuje stres
Stres a jídlo spolu úzce souvisí. Kritika při jídle může vést k napětí, přejídání nebo naopak k omezování příjmu.
3. Podporuje extrémy
Lidé, kteří jsou často kritizováni za svůj jídelníček, mohou sklouzávat k extrémním dietám, přehnané kontrole nebo vyhýbání se společnému stolování.
4. Vytváří nezdravé prostředí pro děti
Děti jsou velmi citlivé na komentáře o jídle a těle. Pokud slyší, že je jídlo „špatné“ nebo že „by se nemělo“, může to negativně ovlivnit jejich vztah k jídlu do budoucna.
Proč jídlo nehodnotit
Ve výživě žádné dogma neexistuje. Existují pouze různá rozhodnutí v různých situacích.
Mimochodem – foodshaming dnes často probíhá i online. Analýzy obsahu na sociálních sítích ukazují, že komentáře pod fotografiemi jídla nebo postav mohou být silně hodnotící. Zejména mladí lidé tak čelí tlaku nejen na vzhled, ale i na „správný“ styl stravování
Jak foodshamingu předcházet
• Neposuzujte talíř druhého člověka.
• Nepřisuzujte jídlu morální hodnotu („tohle je hřích“).
• Nespojujte tělesnou hmotnost s konkrétním jídlem.
• Pokud chcete poradit, dělejte to pouze tehdy, když je o radu skutečný zájem.
• Stejně tak je důležité být shovívavý i k sobě. Každý máme jiné potřeby, jiný režim a jiné priority.
Foodshaming často vzniká z dobrého úmyslu. Ze snahy poradit, upozornit, „pomoci“. Jenže zdravý vztah k jídlu nevzniká tlakem ani kontrolou. Naopak.
