Označování potravin s ohledem na obsah lepku
Bezlepkové potraviny jsou pro pacienty s celiakií či alergií na lepek (osoby s nesnášenlivostí lepku) neodmyslitelnou součástí jejich života. Jídlo, které je pro ostatní „pouze" nezbytným zdrojem energie a potřebných živin, je pro celiaka nenahraditelnou cestou k eliminaci příznaků a projevů jeho onemocnění.
Lepek způsobuje reakci, při které tělo poškozuje vlastní buňky tenkého střeva. To pak není schopno správně štěpit a vstřebávat stravu. Dochází k průjmům, hubnutí, celkovému neprospívání. Příznaků celiakie je celá řada, mnohdy jsou velmi vzdálené trávícímu traktu a celiakie tak může zůstat bez své diagnózy a léčby i desítky let.
Pokud je však diagnóza stanovena, nenahraditelným způsobem, jak se vyhnout dalším komplikacím, je navždy eliminovat ze stravy všechny potraviny lepek obsahující. To je pšenice, žito, ječmen, oves a všechny výrobky z nich. Potrava obsahující lepek příznaky celiakie vyvolává, a naopak potrava bezlepková umožňuje poškozené stěně střeva regeneraci.
Při jejím dlouhodobém užívání, pokud se sliznice střeva obnoví a kdy již nedochází k jejímu dalšímu poškozování, žijí lidé s celiakií naprosto plnohodnotný život bez komplikací. U alergiků na lepek vyvolávají potraviny lepek obsahující velmi rychlou a mnohdy i životu nebezpečnou alergickou reakci, kdy po jejím pominutí zůstává organismus, na rozdíl od celiakie, vážněji nepoškozen. V obou případech je vynechání lepku z jídelníčku jediným možným způsobem, jak s nemocí plnohodnotně žít.
Potraviny obsahující lepek (gluten), jsou však všude kolem nás. K bezpečnému rozpoznání těch, které jsou bezlepkové, byla vydána legislativní opatření*, která přesně popisují, jak tyto potraviny označovat. Na první pohled se problematika zdá být jednoduchá - snad každý ví, co znamená tvrzení, že potravina určitou látku neobsahuje; zkrátka tam tato látka není. Ovšem v případě lepku to není tak jednoduché. Právě proto, že je všude kolem nás, je lepek obsažen i v potravinách, ve kterých bychom ho vůbec nečekali.
Nejčastější příčinou jsou stejné výrobní technologie, distribuce surovin/potravin lepek obsahujících i těch původně absolutně bezlepkových a jejich zpracování. Proto bylo legislativním opatřením stanoveno maximální množství lepku, které smí být v potravině obsaženo, aby se stále dala označovat za bezlepkovou. Je to 20 mg na 1 kg potraviny. Jedná se o množství, které při dlouhodobé konzumaci nezpůsobuje pacientům s celiakií žádné zdravotní potíže. Výrobci, kteří své produkty označí jako bezlepková potravina či potravina bez lepku, musí garantovat tento maximální obsah a zároveň se vystavují možnosti kontroly oprávněnosti tohoto tvrzení Státní potravinovou a zemědělskou inspekcí.
Díky tomuto opatření je tak možný paradox, že na obalu najdeme tvrzení, že potravina je bezlepková a ve složení této potraviny poznámku, že může obsahovat stopy lepku či obilovin lepek obsahujících. Proto je zvláště pro celiaky a alergiky důležitá znalost pravidel označování potravin v tomto smyslu. Zcela nulový obsah lepku žádné speciální označení nezaručuje a až na velmi vzácné případy extrémně těžkých alergií na lepek je nepotřebné. Pro naprostou většinu osob s nesnášenlivostí lepku je požadovaných 20 mg na 1 kg potraviny zcela bezpečným limitem.
Dalším označením, které mohou lidé vyhledávající bezlepkové potraviny nacházet, je přeškrtnutý klásek. Vydává ho Sdružení celiaků jen těm výrobcům, kteří u výrobku garantují rovněž maximálně 20 mg lepku na 1 kg potraviny. Nic jiného však s platnou legislativou toto označení nemá.
Legislativa:
- 1169/2011 Nařízení o poskytování informací spotřebitelům o potravinách (Evropský parlament a Rada)
- Prováděcí nařízení Evropské komise č. 828/2014 ze dne 30. července 2014 o požadavcích na poskytování informací o nepřítomnosti či sníženém obsahu lepku v potravinách spotřebitelům