Body shaming zažila více než polovina dětí
Šikana má mnoho podob a jednou z nich je i takzvaný body shaming. Posměšky a kritika vzhledu není bohužel nic nového, často je tento problém přehlížen nebo zlehčován. Možná ale nyní začíná změna a téma body shamingu se veřejně otevírá. Dosud chyběla nějaká odborná studie, která by položila jasná a přesná data na stůl. To změnil výzkum s názvem Děti a kult krásy v on-line světě, kterou vytvořili Centrum prevence rizikové komunikace ve spolupráci s Katedrou psychologie a patopsychologie Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a společností O2.
Na výzkumu se podílela i Nadace O2, která se dlouhodobě zabývá palčivými tématy dnešní doby, a i prostřednictvím své kampaně otevřela problematiku kritiky těla. Jelikož se body shamingu ve své kampani #MojeTeloMojeRacio věnujeme i my, vyzpovídali jsme Dominiku Herdovou, manažerku Nadace O2.
RACIO: Jak jste se k tématu body shamingu dostali? Tento druh nepříjemné šikany není zrovna hitem z předních stránek novin.
Právě proto, že body shaming asi není hitem novinových titulek, je důležité na tento závažný problém upozorňovat. V Nadaci O2 se nebojíme otevírat opomíjená a nepříjemná témata. Naopak na ně aktivně poukazujeme a varujeme před nimi širokou veřejnost.
Výzkum Děti a kult krásy v on-line světě je již sedmým v řadě, který s projektem E-Bezpečí z Univerzity Palackého realizujeme. Každý rok touto cestou upozorňujeme na vybraný problém online i offline světa a tento rok jsme zvolili právě téma body shamingu.
RACIO: Je jasné, že boom sociálních sítí problém akceleroval. Přesto body shaming existoval i před Instagramem a ostatními. Týká se váš výzkum výhradně online prostředí, nebo přinesl i data ze skutečného světa.
Výzkum přinesl unikátní data nejen z online prostředí, ale dotkl se i reálného světa. Díky tomu můžeme oba prostory, ve kterých děti tráví svůj čas, porovnat. Například podle výsledků se s posměšky v online světě setkala třetina dětí, v realitě ale body shaming zažila více než polovina dotázaných.
Nebezpečí internetu je v jeho anonymitě
RACIO: Na jak velký problém váš výzkum ukázal?
Myslím si, že problémy by se neměly rozlišovat na velké a malé. Protože i za zdánlivě malým procentem ve výzkumu se skrývají děti, které ten problém mají a bojují s ním. Například 1,3 procenta dotázaných přiznalo přejídání a následné zvracení. Číslo se zdá malé, ale při přepočtu na dětskou populaci je to děsivé. Jak jsem již zmiňovala, podle výzkumu v realitě čelí posměškům kvůli vzhledu více než polovina dětí, v online světě je to pak přibližně třetina. A to je skutečně už velký počet.
RACIO: Jaká čísla byla pro vás největším překvapením?
Přestože se čísla nemusí na první pohled zdát nijak hrozivá, opak je pravdou. A to především v moment, když si procenta přepočítáte na reálné děti. Například mě překvapilo, že třetina dotázaných dětí chce zhubnout. Méně hrozivým číslem ale pořád velmi šokujícím zjištěním je, že pět procent dětí redukovalo svůj příjem na minimum.
Naopak pozitivním zjištěním pro mě bylo, že více než polovina dětí nepoužívá filtry. Možná se tak mění trend ukazovat jen dokonalé fotky na sociálních sítích.
RACIO: V čem tkví největší nebezpečí sociálních sítí v tomto směru? Dá se říct, která sociální sít je z hlediska body shamingu nejnebezpečnější?
Nebezpečí sociálních sítí se ukrývá v jejich anonymitě. Kdokoliv si může vytvořit fiktivní profil a kritizovat cizí fotografie a příspěvky. Tyto komentáře také na profilech zůstávají, pokud je uživatel nesmaže, takže to dítě může vnímat jako veřejnou potupu a komentáře si dokola pročítat.
Nedokážu říct, která síť je „nejnebezpečnější“. Ale rodičům i dětem bych poradila, aby si své profily na sociálních sítích nastavili na soukromé. Tak mohou ovlivnit, kdo je bude sledovat a zabránit tak nehezkým komentářům.
Nebojte se ozvat
RACIO: Kam až body shaming může zajít? Může se oběť nějak bránit?
Body shaming může například vyústit v problémy s příjmem potravy a dalším psychickým obtížím. Pokud dítě čelí šikaně v jakékoliv formě, doporučuji se obrátit na Linku bezpečí. Poradna E-Bezpečí pomůže při obtížných životních situace spojených s internetem či mobilními telefony. Naopak jestli si rodič, pedagog nebo třeba prarodič neví rady, může jim pomoci Rodičovská linka, která nabízí krizovou pomoc a základní sociální poradenství zdarma pro všechny, kdo se starají o děti.
RACIO: A co když jsem svědkem body shamingu? Spousta lidí asi tuší, že se ocitá v blízkosti něčeho špatného, ale neví, co dělat.
Nenáleží mi radit ostatním, co by měli dělat. Každá situace je jiná a určit jedno správné univerzální řešení asi ani není možné. Jediné, co bych doporučila je nezavírat oči před problémy ostatních, neodvracet se. Snažit se problém, ať už je to body shaming nebo jiná forma šikany, řešit a nebát se říct si o pomoc, když už sám na to nestačím.
RACIO: Myslíte, že informování široké veřejnosti o body shamingu může přispět k jeho potlačení?
Myslím si, že informovat širokou veřejnost je začátek cesty. Už jen samotné upozornění na problematiku a přemýšlení o ní může někomu pomoci. Naším cílem bylo otevřít veřejnou diskuzi a přizvat do kampaně odborné organizace a garanty (například Loono a Moje tělo je moje). To se povedlo, probořili pomyslnou zeď mlčení a na problém body shamingu ukázali prstem.
Na portále Bezpečně v síti.cz jsme publikovali celou řadu článků na toto téma, v O2 Chytré škole zveřejnili odborné materiály a problému jsme se věnovali i na sociálních sítích. A nejen to. Doufáme a věříme, že všechny naše aktivity vedly a alespoň k malému potlačení body shamingu. Protože to je naším měřítkem úspěchu – že jsme téma body shamingu otevřeli a někomu jsme tím dokázali pomoci.
Děkujeme za rozhovor.